Pohár Sv. Petra
V sobotu se jel poslední závod seriálu Sv. Petra. Potřeboval jsem se nějak odreagovat a tohle byla ta nejlepší příležitost. Těšil jsem se jako malej kluk, není divu po letošní „vydařené“ DH sezoně mi kolo přestalo nějak bavit. Zato MX mi nějak začlo čím dál tim víc lákat. Po tom co sem se povozil na tatíkovo ČZ 380. Sem se chtěl povozit na pořádném stroji. Bratr motorku nějak zanedbává a ta chudák doma stojí ladem. Takže jakmile přišla tahle příležitost neváhal sem. Přihlásil sem se do tupanů, kteří nemají licenci. První trénink nestíhám před druhým tatík měnil gumu, takže opět nestíhám. Aby sem se alespoň trochu povozil tak vyrážím na trénink s jinou třídou. Na závod se těšim jako nikdy jindy jen mi děsí těch 15minut +2kola. Od startu se mi trošku bejčí, ale v první zatáčce jsem třetí což nechápu. Dokud mam sílu tak se držím za prvníma. Jenže síly ubývají nějak moc rychle a já si zašlapuju motorku. Nikam nechvátam, vyklepávám ruce nastartuju motorku a pokračuju v jízdě. V půlce jízdy se modlím, aby už ukázali poslední kolo. Nakonec totálně vyčerpanej dojíždim na pátém místě. To tatík si vede líp celou jízdu vodí startovní pole, ale v předposlední zatáčce předjíždí kolečkáře a ten mu uhýbá zrovna tam kam jede. Tak dojíždí jako druhý. V Druhé jízdě si to pohlídal a suvereně vyhrál. Na druhou jízde se těším ještě víc. Od startu se tam trochu pošťuchujem. Vprvní zatáčce sem nějakej šestej. V druhej zatáčce to beru venkem a jedno předjíždím a ve třetí zatáčce to zas beru venkem a tím se dostávám na třetí místo. Dravě se pouštím za prvním a druhým, dokud můžu tak se jich držím, ale síly pomalu dochází a já se modlím, aby mi ten náskok před ostatními stačil. Nakonec to vyšlo tak tak a já si dojel pro třetí místo. Celkově mi to vydalo na to třetí místo a já si domů přivezl pohár. Po osmi letech si zazávodim a hned tohle.
